Procházky po Zakopanem
Návštěvu Zakopaneho je nejlepší začít od křižovatky ul. Kościeliskiej s ul. Krupówki, centra někdejší vesnice Zakopane. Pod Gubałówkou mezi dolní stanici lanové dráhy a Kościeliskou se nachází největší zakopanská tržnice. Nedaleko od Krupówek leží starý hřbitov /Cmentarz na Pęksów Brzyzku/, který byl založený v polovině XIX. století. Pohřbení jsou tu osobnosti svázané se Zakopanym i zásluhami pro Polsko, svérázný Panteon: Kornel Makuszyński, Stanisław Witkiewicz, Karol Stryjeński, Kazimierz Przerwa-Tetmajer, Władysław Orkan, Jan Krzeptowski Sabała, kněz Józef Stolarczyk, Antoni Kenar, Stanisław Rząsa a mnoho jiných. Jsou tu symbolické hroby /Witkacego, Mariusza Zaruskiego, Bronisława Czecha/. Hroby známých osobností se nachází taky na novém hřbitově /Nowym Cmentarzu/ při ul. Nowotarskiej.
Před bránou Starego Cmentarza se nachází kamenná kaple z roku 1800 a vedle dřevený kostel Matki Boskiej Częstochowskiej vybudován z iniciativy významního kněze Józefa Stolarczyka v létech 1847-1850. Podél ulice Kościeliskiej ve směru Krzeptówek se táhne originální dřevěná výstavba zložená z podhalanských chalup vybudovaných v XIX století. Jsou to originální stavby, většinou užívané, náležící do vynikajících zakopanských gazdovských rodů. Tvoří živý skanzen urbanistiky a architektury Podhala. Nacházejí se tu i o něco mladší stavby např. Willa Cicha. Poblíž malého parku se nachází Willa Koliba vybudovaná v roku 1893 podle projektu Stanisława Witkiewicza. Je to první budova reprezentující "zakopanský styl". Je sídlem Muzea zakopanského stylu /Muzeum Stylu Zakopiańskiego/. V sousedství Koliby se nachází pěkná pískovcová kaple Koronacji NPM založena v roku 1866 Jana Pitoniem.
Ulici Krupówki - hlavní pěší zóna města - tvoří směs starého i nového stavitelství všech stylů posledních století: dřevené poschodové domečky v podhalenském stylu, eklektické, secesijní i modernistické domy, ale i současné budovy. Ulici uzavírá pomník Władysława Zamoyskiego za zásluhy pro město, Tatry i polské kultury. Tesně vedle se nachází poschodová dřevěná Willa Poraj s charakteristickými balkony. Stavba je vybudovaná v roku 1887. Na západní straně Krupówek se nachází největší Dom turistiky v Polsku / Dom Turysty PTTK/ vybudovaný v zakopanském stylu z 60. let XX. století. Před ním se nachází pomník Władysława Hasiora „Horským záchranářům" /"Ratownikom górskim”/, postavěný na památku všem, kteří nasadili svůj život a zahynuli při záchranářských akcích v Tatrách. Na ulici Kasprusie se nacházejí dvě důležité stavby města. Willa Atma z roku 1905, v které létech 1930-1936 bydlel Karol Szymanowski. Dnes je tu j Muzeum Karola Szymanowskiego s mnohými památkami po umělci. Nedaleko se nachází vila Czerwony Dwór vybudovaná v zakopanském stulu v roku 1905. Bydlel tu Stefan Żeromski. Míst svázaných se slavnými Polákmi je tu mnoho. Informují o nich pamětní desky po celém městě.
Na Antałówce při ulici Droga na Antałówkę se nachází Witkiewiczówka projektovaná Janem Witkiewiczem Koszczyca, vila v zakopanském stylu. Bydlel tu určité období Stanisław Ignacy Witkiewicz. Na té samé ulici se nachází Dom pod Jedlami, projektovaný Stanisławem Witkiewiczem, považovaný za nejkrásnější stavbu v zakopanském stylu.
Na "Harendzie", v dřevěné vile v zakopanském stylu se nachází muzeum Jana Kasprowicza. Spisovatel zakoupil dům v roku 1923 roku a strávil tu poslední tři léta svého života. Vedle vily se nachází mauzoleum Jana Kasprowicza, kde je spisovatel pohřben se svojí ženou. Tesně vedle je drevěný kostelík z XVIII. věku sv. Jana Evangelisty, přeněsený v roku 1947 z Zakrzowa k. Kalwarii Zebrzydowskiej.
Polské Tatry
Dolina Chochołowska
Dolina Chochołowska – nejdluhší i největší dolina v polských Tatrech o rozloze 35 km2 a dlouhá je přes 10 km. Dolina v dolné části tvoří hluboký kaňon, na kterém vystupují převisy, zvané brány. Hlavní část doliny se dělí na tři hlavní ramena: Dolinu Starorobociańsku, Dolinu Chochołowsku Wyżnią i Dolinu Jarząbczą. Skladá se hlavně z dvou druhů skal: krystalické a usazeniny. Dolina je částečně původu ledovcového a částečně jí vytvořil Chochołowski potok. Efektem krasových úkazů jsou různé jeskyně, z nich největší je jeskyně Szczelina. Chocholowská ani žádná jiná z jeskyň však není zpřístupněná pro turisty. Svému názvu dolina vděčí vesnici Chochołów, vzdálené několika kilometrů. Dolina je největším střediskom pastevství v Tatrách. S tím je spojen výskyt velkého množství salašů. V těchto místech se dobývala ruda, kterou ze začátku spracovávali na místě, později jí vozili tzv. Drogou pod Reglami do Huty v Kuźnicích. Dnes je atraktivním místem pro turisty. Na vrcholu doliny je vybudovaná velká chata PTTK na Horské louce - Polanie Chochołowskiej, která se stala hlavní bázou letní a zimní turistiky v téhle části Tater.
|
|
Dolina Kościeliska
Dolinu Kościeliska tvoří dlouhý a hluboký skalný kaňon, ktorého stěny, v třech místech zvané brány /bramy/ (Brama Kantaka, Brama Kraszewskiego i Brama Raptawicka), se přibližují k sobě. Na formování doliny měl kdysi vplyv ledovec, sáhajíci do Doliny Smytniej. Je vybudovaná hlavně z usazenin, v souvislosti s čím měl velký vplyv na její vzhled Kościeliski potok. Můžeme tady naleznout skály fantastických tvarů,strmé stěny a množství jeskyň.Dolina Kościeliska je dlouhá cca 9 km, obvod má cca 27 km, a plochu cca 35km². Dolina má mnohé odbočky: (Dolina Miętusia, Dolina Tomanowa, Dolina Pyszniańska, Żleb pod Wysranki, Wąwóz Kraków, Wściekły Żleb, Iwanowska Dolinka, Dolina Smytnia).
Nejvyšším štítem Koscieliské doliny je Blyszcz (2159 m). Z doliny je viditelný štít Bystra (2248 m n.p.m.), který je nejvyšším štítem Západních Tater. V dolině se nacházejí jeskyně, které doporučujeme navštívit. Například: Jaskinia Mroźna, Smocza Jama, Jaskinia Mylna i Jaskinia Raptawicka.
Ideálním výchozím bodem pro návštěvu Koscieliské doliny jsou pohodlné, a kompletně zařízené apartmány /Bacowka, Gazdowka, Pastelowy, Trzy Doliny, Adam , U Andrzeja/, v kterých Vám ubytování nabízí VISITzakopane.pl
|
|
Morské Oko
Morské Oko /Morskie Oko/ je největším a současně nejznámějším jezerem polských Tater. Jezero ma poledovcový původ, rozlohu 34,93 ha, v najhlubším místě má hloubku 50,8 m. Na dně jsou skály a štěrk. Morské Oko se původně jmenovalo Rybí jazero nebo Rybí pleso, a to z důvodu, že je to jediné jazero, které bylo zarybněné přírodním způsobem. Žijí v něm pstruhy. Rybí Potok, v počátku tvoří několik rybích
stavů: Małe Morskie Oko, Żabie Oko i Małe Żabie Oko. Je tam vybudována chata PTTK nazvána jménem Stanisława Staszica. Nedaleko, severním směrem se nachází velké jezero Czarny Staw pod Rysami, které doporučujeme. Prvá zmínka o Morském Oku pochází z roku 1575. V roku 1637 král Władysław IV. dal právo užívání pastvisk u Morského Oka Władysławowi Nowobilskiemu. Soukromním vlastníctvím se Morské Oko stalo v roku 1824, když jej zakoupil Rakoušan Emanuel Homolacs, a po něm Władysław Zamoyski. Od roku 1933 je vlastníctvím Polské republiky. .
|
|
Horská louka Kalatówki
- Polana Kalatówki
Polana Kalatówki je považovaná za jednu z nejkrásnějších tatranských horských louk. Vlastnila jí rodina Kalatów z Szaflar. Nedaleko polany se nachází "Wywierzyska Bystrej", které byly dlouho považovány za zdroj Białego Dunajca. V okolí jsou též jeskyně, které jsou dostupné pro speleology. V létě se tu pasou ovce, v zimě je v provozu lyžařský vlek. Lyžováni v Kalatówkách má své tradice již od počátku XX. století. Tady byly i první skokanské můstky a organizované první lyžařské soutěže v Zakopanem. Pravidelne ve Velikonoční pondělí se tu koná velikonoční lyžařský závod Krystyny Behounek. V mezivojnovém období v roku 1938 byl vybudovaný Hotel Górski, který je od začátku důležitým bodem pro turisty a lyžaře. Po vojně se tu začali setkávat polskí jazzmani, kterí dokonalým způsobem skloubili motívy podhalanské hudby s jazzem. Do dneška se jazzové tradice v hotelu udrželi a jsou netradiční turistickou atrakcí. Jak říkal Zbigniew Namysłowski: „hory i jazz k sobě mimořádně pasují”.
Wielka Krokiew - skokanský můstek Stanisława Marusarza, ul. Bronisława Czecha
Wielka Krokiew Stanisława Marusarza je největším skokanským můstkem v Polsku. Je považován za jeden z nejhezčích objektů svého druhu na světě a od začátku přitahuje nejlepší skokany z celého světa. Můstek byl vybudován podle projektu Karola Stryjeńskiego na severní straně hory Krokiew v Tatrech a slávnostně byl otevřen 22. března 1925. První oficiální rekord můstku /36 m/ patří Stanisławu Gąsienicy-Sieczki. Současný rekord patří Svenu Hannawaldu, který 18. ledna 2003 skočil 140 m. Nejdluhší skok v historii můstku se podařil na tréningu v roce 2004 norskému skokanovi Erike Ulimoenovi – překonal 146,5 m. Konstrukční bod Wielkiej Krokwi se nachází na 120 m. Ofciálně se do objektu vejde 40 tisíc diváků, je to jeden z největších sportovních objektů v Polsku. Během Světového pohára v roku 2002 se tu setkalo 50 tisíc fanoušků. Nedaleko Wielkej Krokwi se nacházejí apartmány Rzymski Poranek, Mount Everest, Kilimanjaro, K2, Olimp, Mont Blanc, Himalaya, ve kterých nabízí nocleh VISITzakopane.pl.
|
 
|
Gubałówka
tel. (+48) 18 20 148 30
Je to jeden ze štítů Gubalowského pásma /výška 1123 m n.p.m./ Pásmo se rozprostírá 300 m nad městem Zakopane, nachází se od Witowa přes Zakopane do Poronina. Množství turistů sem přichází kvůli nezapomenutelnému výhledu na panorama Tater. Na štít můžete jít pozemní lanovkou, která funguje od roku 1938. Zajímavostí je socha před budovou restaurace /uvidíte jí hned po východu z lanovky/. Je to řezba od Stanislawa Kaniaka, postavená je směrem k Tatrám a na její ruce se nachází polský orel. Nahoru můžete vyjí i sedačkovými vlekmi ze Šimoškové louky nebo lanovkou na Butorowy Vrch. Nahoře je možnost projít se mezi stanicemi po tzv. "gubalowské promenádě", nebo si zajezdit na Horalské drožce. Nacházejí se tu i cyklistické stezky na Harendu, do Chocholowki nebo Witowa. Ze štítu Gubalówki je v zimě několik sjezdovek, v blízkosti nich naleznete i pomoc instruktorů v lyžování a snowboardingu. V blízkosti Gubalówki VISITzakopane.pl nabízí noclehy v pohodlných apartmánech: Watra, Opal SPA, Amber SPA, Diament, Nad Potokiem SPa, Victoria SPA, Oliver SPA.
|
Starý Kostel /Stary Kościół/, Ul. Kościeliskiej
Starý kostel Matky Božské Częstochowskiej
/Stary Kościół p.w. Matki Boskiej Częstochowskiej/ je často nazýván "kostelíkem". Je nejstarší chrám a současně jedna z nejvzácnejších historických památek v Zakopanem. Byl postaven roku 1847 pod vedením Sebastiana Gąsienicy z iniciativy Klementyny i Edwarda Homolacsów. Prvá světá omše se uskutečnila 6. ledna 1848. V létech 1850-1851 pod dozorem kněze Józefa Stolarczyka byl kostel rozšířen. Dostavěná byla jižní část s věží a stavba získala současný vzhled.
Zařízení interieru je dílem podhalanských umělců - oltář je dílem Wojciecha Kułach Wawrzyńcoka, obrazy na skle představující Křížovou cestu, jsou dílem zakopanské umělkyně Heleny Roj-Kozłowskiej.
Zajímavostí je umístnění kostela. Není umístněn jak jsou zvyčajně kostely - na linii východ-západ, ale podobně jako sousední stavby a chalupy.Vchod do kostela je z jižní strany.
|
|
Jaszczurówka
Je dřevěná kaple s názvem Nejsvětšího srdce Pana Ježíše. Najświętszego Serca Pana Jezusa. Je jedním z nejznámějších děl polské architektury. Projektována je tvůrcem zakopanského stylu – Stanisławem Witkiewiczem. Vznikla v létech 1904-1908 díky fundaci rodiny Uznańskich. Je plna mistrovských ozdob, stovek reliéfů, atd. Hlavní oltář má tvar horalské chalupy. Vitráže představují různé obrazy Panny Marie a erby Polska a Litvy. Obdivovat můžeme též na skle malované zastávky Křížové cesty umělce Józefa Jachymiaka. Mnoho tvůrců se inspirovalo právě v téhle kapličce v Jaszczurówce.
|
Tatranské muzeum /Muzeum Tatrzańskie/ im. Dra Tytusa Chałubińskiego
ul. Krupówki 10, tel. 018-20-152-05, 018-20-129-35
Otevřené: středa - sobota 9:00 - 17:00, neděle 9:00 - 15:00
lístek normální 7,00 zł, lístek se zlevou 5,50 zł
Muzeum má již 120 let. Projektoval jej Stanisław Witkiewicz (fasáda) a Franciszek Mączyński (technický projekt). V muzeu se nachází 3 stále výstavy: historická, enografická a přírodopisní. První přibližuje historii regionu. Díky archivním fotografiím a dokumentům můžeme spoznat dějiny Zakopaneho od začátku jeho osídlení. Výstava etnografická ukazuje návštěvníkům jak vypadá opravdivá podhalanská chalupa. Díky imitaci "černé" a "bílé" můžeme vidět, jako bydleli kdysi opravdiví horaly. Na výstavě se nacházejí taky dávné sochy, nástroje a lidové kroje. Přírodopisní část výstavy je zasvěcena tvorbě pohoří Tatry. Opisuje různé procesy a představuje typické skály i zkaměneliny. Ukazuje však i obyvatelé Tater, zvířata a rostliny. Dozvíme se, které rostliny jsou nejzajímavější a chránené.
|
Starý hřbitov - Stary cmentarz przy Pękowym Brzyzku, ul. Kościeliska
Je to to hřbitov, založený v roku 1850 díky knězi Józefowi Stolarczykowi při nejstarším Kostele v Zakopanem. Jeho název pochází od příjmění Jana Pęksy, který daroval tenhle kousek země a od pozemku, který se nacházel na "brzyzku" - na strmině. Místo se taky nazývá i "Hřbitov zasloužilých", od časů, když tu byl pohřben Tytus Chałubiński byl hřbitov uznán za kulturní historickou památku. Do dneška tu je pohřbeno asi 320 lidí. Kromě jiných: Józefa Stolarczyka, Stanisława Witkiewicza, Władysława Orkana, Antoniego Kenara, Kazimierza Tetmajera, Helenę Marusarzównę, Józefa Fedorowicza, Jana Długosza, Jana Krzeptowskiego Sabałę, Antoniego Rząsy, Józefa Krzeptowskiego, Kornela Makuszyńskiego.
|
|
Vila Atma /Willa Atma/, Muzeum Karola Szymanowskiego
ul. Kasprusie 19
Vilu Atmu postavil jako penzion Karol Szymanowski. Stocha koncem XIX. století. Vila vděčí svému názvu sanskritu "Atma", co znamená "pokoj duši". Vila byla zpočátku přízemní, ale v roku 1926 bylo dodatečně přistavěno poschodí. Vila Atma fungovala jako neoficiální penzion do roku 1930. Karol Szymanowski už od dětství trěl tuberkulozou, proto často přicházel do Zakopaneho v rámci léčby. V roku 1930 se skladatel usadil v Zakopanem, právě ve vile Atma. Právě tu napsal své největší díla jako např.: balet Harnasie, Kurpiovské písně, Mazurky pro klavír. Szymanowski bydlel ve vile do roku 1936. 6. dubna 6 kwietnia 1956 byla odhalená pamětní deska na počest pobytu slávního skladatele. V roku 1972 novináři z Varšavy Zdzisław Sierpiński Jerzy Waldorff, iniciovali předaj „Atmy” díky společné zbírce. Vilu získalo Národní muzeum v Krakově. 6. března 1976 tu bylo založené . Biografické muzeum Karola Szymanowského /Muzeum Biograficzne Karola Szymanowskiego/. V muzeu můžeme najít zrekonstruovaný pracovní ateliér, knihy, piano, a jeho osobní věci. Szymanowskiego. Nachází se tu i posmrtní maska skladatele od umělce Stanislawa Ignaca Witkiewicza. V „Atme” jsou organizované komorní koncerty a hudební večery. Willa Atma hostila již mnoho umělců . Byly to Piotr Paleczny, Jan Ekier, Wanda Wilkomirska, Witold Małcużyński, Andrzej Kulka, Teresa Żylis-Gara, Kaja Danczowska.
|
|
Wyciągi narciarskie
Lyžařské vleky
Město Zakopane je lyžařské hlavní město Polska. Hlavní lyžařské střediska jsou: Kasprowy Wierch s Kotłami Gąsienicowym i Goryczkowym, Nosal, Szymoszkowa Polana, Gubałówka i Harenda. Jinou sportovní atrakci je komplex skokanských můstků pod Krokwi, tatranský štít s můstkem Wielka Krokiew, kde se pravidelně v lednu konají soutěže v skocích na lyžích.
Aquapark na Antałówce
Aquapark na Antałówce využívá geotermální zdroje. Největší atrakcí Aquaparku je "zelená" šmyklavka, dlouhá 167 metrů. Jsou tu ještě plavecké bazény, jacuzzi, bazéniky pro děti a horský potok. V budově je též kouželna s výhledem na komplex bazénů.
Galerie Władysława Hasiora
ul. Jagiellońska 18b tel.: (+48) 18-20-668-71, otevřené: středa - sobota 11.00 - 18.00, neděle 9.00 - 15.00
Budova byla darovaná umělci Úřadem města v roku 1985. Hasior si tu zařídil svůj atelier. Sám navrhl celý interier a vytvořil požadovanou atmosféru, samotná galerie již byla jeho dílem. Wladyslaw Hasior byl většinu svého života svázán s městem Zakopane. Jeho tvorba je považována za velmi polskou a spojenou s Podhalem. On sám patří k nejoriginálnějším současným polským umělcům. Jeho práce jsou šokující a provokační.
Tatranská stanice Tatranského spolku
Dworzec Tatrzański Towarzystwa Tatrzańskiego
ul. Krupówki 12
Předtím známý jako Tatranský Dvůr, byl na začátku dřevěnou stavbou. Vznikl v roku 1881 díky Tatranskému spolku, podle projektu arch. Karola Zaremby. Objekt byl slávnostně otevřen 30. července 1882. Nacházeli se v něm kanceláře spolku, taneční sál, místnosti pro dámy a pány, knižnice s čitárnou. Organizovali se tu zábavy, divadelní představení, koncerty a přednášky. Byl to první "Dům kultury" v Zakopanem. Vystoupili tu kromě jiných: Stanisław Barcewicz, Helena Modrzejewska, Mieczysław Karłowicz, Fritz Kreisler, Ignacy Jan Paderewski, Henryk Sienkiewicz, Aleksander Michałowski. Budova bohužel úplne shořela během karnevalové zábavy 21. ledna 1901. Důvodem požáru byla exploze naftové lampy. Již v roku 1902 se rozhodlo vybudovat dvůr jak murovaný dům a o rok později byl opět otevřen. Byla to jedna z prvních murovaných staveb v stylu zakopanském. Nacházeli se v ní kancelárské místnosti, pokoje pro hosty, klubová sála i dvě knihovny /knihovna Tatranského spolku i veřejná v létech 1914-1939). Nacházela se v něm i restaurace, která se stala oblíbeným místem setkání umělců, ale i horolezců v mezivojnových časech. Před 2. světovou válkou tu vznikl pseudovědecký humoristický klub „Institutum Bronscianum”. V současnosti se v budově nachází sídlo Představenství polského turistického združení /PTTK/, kanceláře pobočky PTTK v Zakopanem, Turistický servis /Biuro Obsługi Ruchu Turystycznego/, Kruh tatranských průvodců /Koło Przewodników Tatrzańskich/ a Speleoklub. Zajímavostí je název objektu.
Restaurace "U Wnuka"
/Restauracja „U Wnuka”/
ul. Kościeliska 8
Budova dnešní restaurace "U Wnuka" je jedna z nejstarších, jaké se nacházejí na Koscieliskej ulici. Byla postavena v roku 1850 bratem Sabału - Józefem Krzeptowskim. Je to vlastně první poschodový dům v Zakopanem. Zde fungovala první pošta, obchod, knihovna i první kasíno Tatranského spolku. V časech, kdy dům byl střediskem kultury, setkávali se zde např.: Tytus Chałubiński, Jan Kasprowicz, Helena Modrzejewska, Władysław Orkan, Wincenty Witos, Walery Eliasz, Kazimierz Przerwa-Tetmajer, gen. Józef Haller. 4. března 1904 ve vtedajší krčmě byla založená nejdůležitejší regionální organizace Podhala - Spolek Horalů /Związek Górali/, později Spolek Podhalan /Związek Podhalan/. Od roku 1907 je zde slavní restaurace, založena slavním gurmánem z Lvova - Janem Wnukem. Wnuk, který přijel do Zakopaneho, aby vařil pro samotného Henryka Sienkiewicza, vytvořil jeden z nejznámějších gastronomických podniků pro horale z celé oblasti Podhala. V domě se narodilo 6 detí manželů Wnukových, mezi nimi Włodzimierz Wnuk - slavný spisovatel. V roku 1990 získal Literární cenu města, zemřel v roku 1992, je pohřben na starém hřbitově.
Vila „Ślimak”
ul. Krupówki 77
Vila „Ślimak” byla postavena Jędrzejem Ślimakem v roku 1902. Vzorem mu byl slavný Stanisław Witkiewicz. Jan Witkiewicz, brat Stanisława, byl jedním z prvních hostů penzionu. Před 1. sv. válkou se penzion nazýval „Janina”. Po roku 1918 se název změnil na „Zośka”. V létech 1923 - 1928 penzion spravovala Maria Witkiewiczowa, tehdy zde bydlel i Witkacy. Po 2. sv. válce penzion byl přebudován na byty. Po úpadku komunizmu došlo k reprivatizaci objektu a od roku 1993 se penzion vrátil k svému původnímu názvu: „Ślimak”. Dnes se v něm nachází několik obchodů a pub „Antidotum”.
|
|
Pomník
Chałubińského a Sabału
Pomník vytvořil Jan Nalborczyk z iniciativy Stanisława Witkiewicza. Představuje hruď Tytusa Chałubińskiego i a siluetu Sabału. Pomník stojí na rohu ulic Chałubińskiego i Zamoyskiego, vedle místa, kde kdysi bydlel Tytus Chałubiński. Byl nazván "Králem Tater". Sabała je pseudonym , Jana Krzeptowského, přítele Tytuse. Na pomníku má své "housličky" /„gęśliki”/.
Původně držel v prstech i smyčec.
|
Vila "Tichá"
/Vila „Cicha”/
ul. Kościeliska 42
Pěkná vila byla kdysi penzionem s názvem „Sobczakówka”. Název má původ od vlastníků vily - rodiny Gąsienica-Sobczaków, která tu bydlela od roku 1880. Nocovali zde např.: Jan Kasprowicz, Edward Odyniec, Maria Skłodowska-Curii i Adam Chmielowski. Během svého prvního pobytu v Zakopanem v roku 1892 tu bydlel i slavný Jan Żeromski. Umělecká rodina Kłosowskich je od začátku svázaná s Vilou „Cicha”. Karol Kłosowski vilu pojmenoval jako "Cicha" a přebudoval jí v roku 1932. . Malířské tradice rodiny kontinuoval syn – Bronisław Kłosowski. Karol Kłosowski postupně zdobil dům. Můžeme obdivovat kreace exterieru i interieru stavby. Kłosowského fascinovali i květy. Do Zakopaneho přivezl různé druhy a sadil v zahradách vily nebo v sousedství. Vlastně díky němu patří ulice Kościeliska k najbarevnějším v Zakopanem.
